Sportovně-rekreační areál Blanice chápeme jako otevřený prostor. Místo setkávání občanů města Vodňan, sportovců, rekreantů, ale i náhodných návštěvníků. Místo s potenciálem rozvoje, místo v docházkové vzdálenosti od centra města.

Urbanistické řešení má ambice areál pokud možno maximálně pružně užívat pro nejrůznější aktivity. Definice ploch – tedy jejich programového užívání je tvořena pouze jednou hmotou objektu (rekreačně-sportovního zařízení) a kompozicí zeleně. Zejména ta definuje vztahy a principy podle kterých by se vývoj v širším kontextu měl ubírat. 

Současný tvar objektu v budoucnu rozšířený o zastřešení hřiště pro metanou a skateboarding zpříjemní vnímání místa. Společně s navrhovanou severojižní álejí dokomponuje prostor pro “openair” akce. Toto volné místo může v budoucnu expandovat na sever, směrem k Blanici.

Architekotnické ztvárnění objektu je lapidární. Navrhovaná stavba artikuluje prostor. Její linearita a měřítko sice nenavazuje přímo na velikost obejktů privátního bydlení v okolí, ale nachází opodstatnění v širším významu objektu pro město, a zejména pak pro místo. Stavba má být parafarází na podlouhlé objekty v zemědělské krajině. Lineární řešení se také jeví jako jediné správné při případném zastřešení hřiště pro metanou. Předejde se tím prakticky chaotickému zastavování pozemku jednotlivými objekty a také se jasně vymezí hranice a směr případného rozšíření areálu v budoucnosti.

Hmotově a formou nekonzistentní původní objekt je zachován v maximální možné míře a je opatřen novou fasádou, ta je koncipována tak, aby v sjednotila a zjednodušila vněšjí formální řešení stavby. Její plasticita a prostorovost, která je využita programem zařízení, vytváří ze stavby vizuelně zajímavou, plastickou a z různých úhlů pohledu měnící se platformu pro sportovni, rekreační, ale i neformální běžné užívání.