Koncepce přestavby bývalé větrné elektrárny na turistickou rozhlednu má zejména krajinářský význam. Torzo původního objektu je výrazným prvkem zdejší krajiny. Domníváme se, že je vhodné současnou monumentalitu obestřít do jemnějšího pláště, který bude více korespondovat s krajinou, geniem loci místa, ale zachová si výjimečnost svým měřítkem, proporcemi, texturou a také formou. Architektonická kompozice je do jisté míry definována současným stavem objektů. Rozhodli jsme se však podpořit prostorové kvality místa a lineární formou navrhovaného řešení je podpořit. Zatímco objekt rozhledny vnímáme jako jasnou vertikální dominantu, objekt zázemí pro nás představuje opačný princip – nízký, horizontální objem rámující výhledy do okolí z úrovně pohledu poutníka.

Studie počítá s částečnou demolicí stávajícího objektu bývalé transformátorovny (dále jen zázemí) a následnou dostavbou torza tubusu větrné elektrárny a objektu zázemí. Základní vnitřní uspořádání objektu zázemí je minimalizováno, objekt je doplněn velkou venkovní terasou, která také slouží jako venkovní expozice větrných elektráren a společenská místnost. Terasa je zamýšlena jako dřevostavba a je vyvýšena o 1,1m nad terénem. Dostavba rozhledny je ocelová pozinkovaná montovaná konstrukce, která tvoří dvojitou šroubovici schodišť. Jedno pro výstup na rozhlednu, druhé pro sestup. Vyhlídkový koš je koncipován jako ochoz s přímou návazností na obě schodiště. Sloup uprostřed vyhlídkového koše slouží k umístění technických zařízení antén a bezpečnostního světla.

Do dvojitého síťového ocelového pláště je umístěn vhodný stavební materiál z částečně zbouraného objektu bývalé transformátorovny. Zbytek je ponechán na návštěvnících a poutnících. Postupně vyplňovaná hmota rozhledny je odkazem k tzv. bergfritům – kamenným věžím a jejich torzům tyčících se v okolní krajině. Předpokládáme, že tubus původní větrné elektrárny díky tomuto procesu postupně zmizí a splyne tak s přírodou.

ocenění: 2. místo v soutěži