Při hledání vhodného motivu, který by provázel formování tvarového a funkčního uspořádání nového prostoru, jsme se obraceli spíše k tradičním schématům. Vzhledem k souvislostem a zadanému programu jsme se rozhodli seskupit hmoty novostavby po vzoru hospodářské usedlosti.

Stávající hospodářský objekt kravína navrhujeme odstranit. Jak dlouhou lineární proporcí, tak i měřítkem nezapadá do struktury obce. Využíváme však jeho prostorového působení v souvislosti k sousední Zahradě ticha, kde bude v původní stopě vybudována stěna nová. Tradiční hmotové řešení nás vedlo k jednoduchým architektonickým principům. Objekt je koncipován takovým způsobem, aby nabídnul maximální míru komfortu jak pro residenty, tak pro obec. 

Archetyp dvora a jeho vnitřní společný prostor může být také chápán jako určitý protipól k velkorysému Doubravnickému náměstí. Je místem setkávání, ale svým měřítkem a tvarováním je také předurčeno k relaxaci a odpočinku. Jsou z něj přímo přístupné bytové jednotky a může se také stát důležitým komunitním místem obce. Nádvoří je taky propojené s okolním sadem a v případě potřeby je také umožněn přístup do Zahrady ticha. Nádvoří je ohraničené sloupovím a krytým ochozem.

Okolí novostavby je navrženo jako sad, ve kterém se volně prolínají soukromé životy rezidentů s návštěvníky. Sad je přístupný veřejnosti, je v něm situováno dětské hřiště, drobný mobiliář a vychází z něj lávka přes potok Rakovec ke kapli Svaté Anny.

Objekt má být užíván tradičním způsobem, a proto navrhujeme veškerý provoz pouze v jedné úrovni, v přízemí. Podkrovní prostory jsou nezatepleny a slouží jako typická půda. Dimenze podkroví umožňuje v případě potřeby prostor obydlet. Kompozice střech je harmonická s okolím, ale není jen nahodilá. Ze západní strany umožňuje nerušivý pohled na kostel Povýšení sv. Kříže, který se též, ještě s kopcem Bezinka s kaplí sv. Máří Magdaleny, uplatňuje z pohledu z vnitřního dvora.