Urbanismus - architektura

Urbanisticko - architektonický koncept rekonstrukce stávajících objektů spojené s novostavbou, které mají koexistovat, dobře fungovat a vytvářet příjemné místo ve měste Česká Lípa byl vytvořen jako průnik několika základních motivů. Zejména důležité jsou urbanistické vazby a zajímavá struktura veřejných prostranství širšího okolí, dále pak objemové řešení ve vztahu k rekonstruovanému ale také k okolním domům, v neposlední řadě samozřejmě typologické a funkční vazby provozu knihovny, kavárny, dalších dílčích prostor ale také exteriéru vnitřního dvora - pasáže.

Navrhované řešení má za cíl vytvořit plnohodnotný městský prostor formovaný původními a novými objekty, které patřičně doplňují urbanistickou strukturu historického jádra. Ta je jasně čitelná a definovaná hustě zastavěnými bloky a plochami veřejných prostor většího i drobného měřítka. Řešený pozemek se nachází právě na pomyslné spojnici mezi několika prostranstvími - náměstí T.G. Masaryka, náměstí Osvobození, Škoupovo náměstí a Jeřábkovo náměstí. Navrhovaný objekt využívá tuto strategickou polohu a svým uspořádáním parteru umožňuje volný průchod pro pěší novou pasáží s návazností na plochu veřejné zeleně na nádvoří.

Hmotové řešení je lapidární, až tradiční a vychází z charakteru místa. Objekt č. 158 je dostavěn do své “původní” podoby. (zde bychom považovali za správné definovat finální podobu rekonstrukce po mezioborovém dialogu s příslušnými účastníky akce) Ve dvorní části je stávající objekt rozšířen o pasáž s “pavlačí”která přímo navazuje na nový objekt knihovny. Knihovna hmotově i tvarově zapadá do okolní zástavby. Zároveň však přiměřeně upevňuje svou pozici veřejné budovy a význam na Jeřábkovém náměstí.

Provoz / funkce

Městská knihovna se neomezuje na svou hlavní funkci. Jedná se o soubor objektů a různých funkcí, které k městu patří - kavárna, galerie nebo jinak komerčně využitelné prostory. Jsou přístupné v parteru jak z ulice tak z pasáže. To společně s motivy pasáže a nadvoří považujeme za velmi důležité a městotvorné.

Důležitým prvkem je tedy nepochybně nádvoří - prostor s veřejnou zelení menšího měřítka a s intimnější atmosférou, který může být využíván pro menší shromáždění, letní kino nebo výstavy.

Prostory v rekonstruovaných objektech využíváme v maximální možné míře. Stojí za zvážení možnosti uplatnění taky sklepních prostor, které by v budoucnu mohli sloužit jako další alternativní výstavní prostory.

Provoz knihovny je koncentrován hlavně do nové budovy - zde jsou umístěny jednotlivá oddělení půjčoven ve třech podlažích, s možností rozšíření do půdních prostor objektu č. 158 nad administrativní částí. Navrhované řešení ověřuje prostorovou adekvátnost pro budoucí provoz ale zároveň bychom i zde považovali za zprávné dodefinovat rozvržení po dialozích s provozovatelem.

Materiály a konstrukce

Snažíme se navrhnout takový dům, který by byl i po stránce konstrukčně-materiálové adekvátní kontextu a náklady na pořízení a provoz odpovídali požadavkům zadavatele. Jedná se tedy většinou o běžné a dostupné technologie a principy jako je monolitický železobeton, omítky, dřevěné a kovové vybavení interierů, povlakové podlahové krytiny.

Zeleň a okolí

Atmosféru a příjemné klima v nádvoří dotváří výsadba nové zeleně. V budoucnu vzrostlé stromy, přinesou možnost posezení ve stínu. Zatravněná plocha nádvoří bude doplněna o okrasné keře, traviny a případně popínavou zeleň.

Domníváme se, že výstavba knihovny by se měla odrážet i na úpravách jejího okolí, zejména pak předprostoru na Jeřábkovém náměstí. Pro dosažení důstojného prostoru mezi knihovnou a Bazilkou Všech Svatých navrhujeme sjednocení a úpravu povrchů (nová dlažba a povrch vozovky), výsadbu stromů, umístění nového městského mobiliáře a vodního prvku. Vybudování “opravdového” náměstíčka přispěje k dotvoření pestré mozaiky veřejných prostranství v okolí knihovny.